Slovo náčelníka k Expedici 2012

XI. ročník cyklistické expedice

„aneb i láska cyklisty prochází žaludkem"

     Trochu jsem toto rčení poopravil, ale jistě mi dáte za pravdu, že je tomu tak. Jak jsme v úvodním projevu před startem XI ročníku Expedice Úsobrnka s prezidentem Martinem Eclerem naznačili, dokud v Úsobrně bylo na prvním místě dobré jídlo, spory byly druhořadé. Takto jsme koncipovali i letošní ročník, dobré jídlo = dobrá nálada.

     V úvodu expedice jsme Vám nabídli osvětu, ponaučení a rovněž malý předkrm z místních kulinářských zdrojů. Tou byla staroúsobrnská specialita tzv. Frantův úsobrnský žvanec. Záměr byl vcelku jasný, nabudit ve vás touhu po dobrém jídle, které se v průběhu expedice  bude dále rozvíjet. Počasí už na startu naznačilo, že má rádo naší expedici a pokud nezlobíme,  je nám vždy nakloněno. Po čase jsme opět udělili Řád Franty Úsobrňáka  a komu jinému, když  ne našim hoteliérům, kteří se starají o občerstvení a kulturu v naší malé vísce a dobrou náladu po večerech (někdy i nocích). Věříme, že si tohoto ocenění budou vážit a vystaví si jej ještě před tři zlaté hvězdy od  pana Pohlreicha. A příště při návštěvě hostince ať neslyším  Ano, šéfe …., ale Ano, náčelníku.

              Trasa expedice  vyznačená  na mapě vzbuzovala na startu mezi mnohými spíše  obavy,  ale řekl bych, že opak byl pravdou.  Po horském výstupu na Šubířov se trasa zklidnila a občasný výstup na nejbližší kopec se stal možností pohovořit mezi účastníky nejen na cyklistické téma.

               První  zastávkou s občerstvením byla hospůdka U Kovářů ve vesničce Dzbel, kde si většina účastníků expedice  upravila pitný režim a zapojila do činnosti,  do této chvíle plně nevyužité, orgány sluchu a hlasivky během hudební vložky harmonikáře Standy  Koutného.  Další zajímavou zastávkou, tentokrát  lahodící oku i žaludku, byla restaurace U posledního mohykána ve Vojtěchově. Sešla se nás tady většina a kdo se hrdinně rozhodl sjet (s právě vyšlapaných kopců vrchoviny) do této nízko položené osady s touto nádhernou restaurací ve stylu divokého západu, určitě nelitoval. Majitel může být na své dílo hrdý, propracoval každý detail.  Zaútočil na nás ne šípy nebo kolty, ale nezvykle výbornou domácí klobásou, tlačenkou a dalšími specialitami západu a navíc kvasnicovým mokem. Tomu málokdo odolal.

                Dále jsme pokračovali přes Javoříčko, kolem nádherné siluety hradu Bouzov (který rovněž někteří účastníci expedice poctili návštěvou) do Mekky naší letošní expedice, tvarůžky provoněných Loštic. Možností ochutnat místní specialitu bylo mnoho od cukrárny, prodejny, tvarůžkového automatu, ale tím hlavním místem byla restaurace  U Coufalů. Ta nabízela speciality všeho druhu, samozřejmě s místním základem a tím jsou tvarůžky.  Na vlastní chuťové buňky mohu potvrdit, že jídlo bylo vynikající, a kdo z vás tuto restauraci nenavštívil, ať tak učiní při jiné příležitosti. Z Loštic do Mohelnice, do místa ubytování, to byl již jen kousek. Zde nás mělo čekat vřelé přijetí místního majitele areálu, případně recepční, se kterou jsem vše dojednával. Přísloví,  že „Není  všechno zlato, co se třpytí“, platilo i tady. Nevyhnuli jsme se mnoha problémům s ubytováním, s jídlem apod. Naštěstí se vyřešilo i umístění kapely Defekt s mladými muzikanty a zpěvačkami z Jevíčka a Velkých Opatovic, která nám přijela zahrát k poslechu i tanci, a to v plné zbroji s plně výkonnou aparaturou rockových velikánů. Tato posléze  vyhrávala hity z let 60. a mladších na přilehlé travnaté ploše u restaurace, podotýkám ve velmi dobré kvalitě, pro celý kemp i město Mohelnici. Některé fanynky i fanoušci z přilehlých domů přišly majiteli kempu, kapele i pořadatelům osobně „poděkovat“, což nás velmi potěšilo. I příslušníci místní Policie ČR měli zájem se párty zúčastnit, bohužel byli právě ve službě a doporučili nám pro velký zájem místních občanů, párty ukončit, což se také půlhodinu po půlnoci stalo. Ale jak se říká, v nejlepším je potřeba skončit a to se také stalo. Nejdůležitější bylo, že během cesty se nikomu nestal žádný úraz, že vše proběhlo bez závažných problémů a dnes s odstupem času i to, že jsme nevypili závadné lihoviny.

Děkujeme Občanskému sdružení obce Úsobrno za finanční zajištění této akce a už teď se těšíme na příští ročník.
Všem příznivcům Franty Úsobrňáka přejeme šťastný rok.

Náčelník Luďa Beneš